"Nyní jdi do předsálí" řekl mu muž "počkáš tam na ostatní spolužáky a Tiriona" otočil se na něj
Harry se tedy rozešel. Nyní si sál moc neprohlížel. Těžké dveře se před ním sami otevřeli.
Vešel do předsálí, sedl si na lavici vytesanou z kamene a pozoroval výjevy z mýtů a legend, které se odehráli v dávných věcích. Probral se teprve, když mu někdo položil ruku na rameno. Otočil se a spatřil Tiraona, Jane a záda nějakého blonďáka.
"Pojďte za mnou děcka, dovedu vás do vašeho bytu" řekl Tiraon
Šli už pár minut, prošli spletitými chodbami, několika sáli a 2 nádvoří. Když už si mysleli, že je ta cesta nekonečná. Přistoupili před kamennou sochu rytíře a řekl "elezione"(mělo by to být vyvolení, ale nevím to jistě:-D). Socha udělal krok v před, pak krok vzad, aby mohli projít. Když vešli dovnitř oněmněli ůžasem. Z velkého pokoje vedlo 5 dveří. Celý pokoj byl v dřevěném provedení. Teprve nyní zjisti, kdo je ten blonďák, který šel celou dobu vedle Tiraona, před Harrym. Byl to Draco Malfoy! "Malfoy co ty tu chceš!?!" vykřikl na něj hned..
"Harry prosím než se na něj vrhneš, vyslechni si ho" řekl Tirion
"Dobrá, mluv!" řekl ledovým hlasem Potter
"Pojďte si sednout" navrhla Malfoy a ukázal na koženou sedačku, když si všichni sedli začal vyprávět. " Nejdřív si prosím, že jsem byl vychováván mím otcem" poslední slovo řekl znechuceně. Harry se docela divil, nejenže nenávidí svého otce on ještě řekl prosím, on požádal jeho.Draco pokračoval "Já byl odmalička veden k tomu, že se jednou stanu smrtijedem. Už jako malého mě doma učili jak mučit a vyžívat se v mučení. Musel jsme poslouchat na slovo, sice jsem měl vše o co jsem si řekl, ale neměl jsme svobodu a to hlavní lásku. Z celého srdce jsme se těšil do Bradavic. Ve vlaku jsme uviděl tebe. Ty jsi mě tenkrát odmítl, když jsme tě nabídl přátelství. Celou dobu co jsme studoval v Bradavicích, jsme ti záviděl. Ty jsi měl přátele. Ty jsi měl vše co jsme si já přál. Poté nastal poslední rok. Já jsme dostal za úkol zabít Brumbála. Nedařilo se mi to, byl jsem zoufalí. V tom mě přišla sova, přinesla mi lístek. Na lístku bylo pouze napsáno pomůže ti rozplivaná skříň. Nechápal jsme, ale pochopil jsem v čas. Dlouho jsem se jí snažil spravit, podařilo se. Když jsem potom stál na věži, a Brumbál mi říkal, že jesště není pozdě, že se mohu vrátit. Já nevěděl co mám udělat, bál jsem se, hrozně jsem se bál. Už jsem chtěl říct že přijímám, když tam vběhli ostatní smrtijedy. Potom víš co se stalo. Když jsem se přemístil pryč ze školních pozemků do sídla temného pána, hryzalo mě svědomí. Já jsem mohl za jeho smrt. Jen já. Když se Voldemort dozvěděl co se stalo, zmučil mě a jako trest jsem měl za úkol, do měsíce najít nějakou rodinu a potom jí vyvraždit. Když jsem se od otce dozvěděl co tě mají udělat, chtěl jsem tě pomoc. Bohužel jsem to nestihl. Bohužel. Včera za mnou přišel Tirion a řekl mi jestli chci jít s ním. Já souhlasil" takhle skončilo jeho vyprávění. Podíval se na Harryho a čekal jak bude reagovat.
Harry si ještě jednou promítal v hlavě vše co Draco řekl.
Draco čekal už pár minut, stejně jako ostatní. Když k němu Harry podal ruku a řekl "začneme znova?".
Takže další kapitola bude, až tu budu mít 15komentů od různých lidí a mí komenty se nepočítaj. Doufám že se vám kapitola bude líbit8-D
Marg | 16. srpna 2007 v 10:09 | 
Zde hledá
mám první koment lidi pište to začíná byt zajímaví.
A hej sy odkazy na více stránek hodně ti to pomuže tena nám to pomůže