http://hallten.blog.cz/ cs <div>takže protože me blog už pekne sere, tak se přesouvam na webgarden. Má nová stranka je www.hallten7.webgarden.cz</div> http://hallten.blog.cz/0712/presouvam-se http://hallten.blog.cz/0712/presouvam-se NUTNE PŘEČÍST!!!!!!! Sun, 02 Dec 2007 12:36:04 +0100 <div>Já vím, že toho mam dost rozdělaného, ale proste mi to nedalo a musel sem to napsat:-D</div><div>Všude zuřil boj. Lidé, kouzelní tvorové i "kříženci" pobíhali po pozemcích hradu Bradavice. Zem nasáklá krví, plná zohavených těl, nářek tisíců hlasů, a souboj dvou vyvolených, nasvědčoval o tom, že probíhá závěrečná bitva mezi dobrem a zlem. Na obou stranách byli ztráty, obrovské, nevyčíslitelné ztráty. Do věčných lovišť zabloudili celé rodiny, přátelé. Každý kouzelník měl nyní nějakou oběť v kruhu blízkých. Spoušt zničila nespočet duší, někteří lidé zemřeli, jiné se nikdy nespamatují z této bitvy a ostaní?......ostatní nejsou.</div><div>Uprostřed všeho toho nářku probíhal souboj velkých čarodějů. Samozvaného lorda Voldemorta a chlapce který přežil, harryho Pottera.</div><div>Voldemort jistý si svým výtěstvým neváhal a provokoval nezkušeného čaroděje. "To je vše co umíš?" posmíval se mu, "kvůli tvé neschopnosti zemřeli tví blízcí". Harry poslouchal. To vše on ale věděl. Vyvolený se nenechal rozrušit a stálé sesílal jedno kouzlo za druhým. Už byl vysílený z boje. Už mu docházeli síly. Mysl se začala zamlžovat a on byl čím dál tím blíže smrti. Čím více se snažil vytrvat v boji, tím více byl unavená a díky tomu se více zmenšovala šance na výhru dobra. Nad obzorem přelítla osoba, smrt.</div><div>Smrt to záhadné slovo zbuzuje v každém úctu. Ona drží ruku nad lidstvem. To ona nás trestá, ale i odmění za naše skutky. Nic a nikdo nemůže změnit její rozhodnutí tedy až na………..</div><div>Potter se snažil bojovat, ale už to nešlo. Klesl na kolena a snažil se zaměsnat Voldemorta.</div><div>"sonolus" řekl s hůlkou zamířenou na krk, "utečte, zachraňte se, ne pro sebe ale pro ostatní! Vše co se tu stalo musíte říck v každé ministerstvu na světě, musíte…." Bohužel nestačil dokončit větu, v tom mu zabráni zelený paprsek kledby Avada Kedavra.</div> http://hallten.blog.cz/0710/prolotg http://hallten.blog.cz/0710/prolotg Harry Potter - smrt je jen začátek Tue, 16 Oct 2007 21:34:37 +0200 <div>No tak prosím hlasujte</div> http://hallten.blog.cz/0710/vcelu-dulezita-otazka http://hallten.blog.cz/0710/vcelu-dulezita-otazka Harry Potter a život je někdy pes Tue, 02 Oct 2007 17:19:51 +0200 <div>Takže tady je další kapitola k povídce. Všechny věci nebudou přesně takové, jako byli v knížce. Promiňte za to, ale prostě jinak by mi tam hromada věcí neseděla. Jinak v PP se už odehrál dej 2 knihy, dále navazuji na Eldest, a samozřejmě na 6 díl HP</div><div>2/2 chci přidat dneska nebo zejtra</div><div>Kapitolu věnuji Za-Zo, Aendě a hlavně ledíkovy za pomoc s formulací některých vět.:-D</div><div>První měsíce nahrávali do karet zlu, největší zlo světů se spojilo, takže Král Galboratix, Sauron, Voldemord s Saruman, kterému se vrátila. Zato strana dobra strádala, nikdo nevěděl kdo je ten dobrý a kdo ten zlí, takže se často stávalo, že se vyvraždovali navzájem. Za nějaký čas, už věděli komu můžou důvěřovat. Nikdo sice nevěděl o všech spojených, a kde je nalést, ale i tak měli přibližnou představu. Dále smůlu měl Frodo, kterému se strojnásobyla cesta k hoře osudu.</div><div>První bitva proběhla pod horou Hijal, kde se střetli smrtijedi s dragonem a Vardeny. Byla to krvavá lázeň. Největší souboj Eragona a Voldemorta, dopadl špatně, pro stranu zla. Voldemord skončil bez ruky, kterou mu uřízl mečem. Ovšem ani pro Vardeny to nedopadlo dobře. Se smrtijedy si nedokázali ze začátku poradit, až když se k nim dostali, začali dělat ztráty i na jejich ztraně. Poté co začali Vardené rozsévat smrtelné rány v řadách smrtijedů, se smrtijedi přemístili do hradu DarkHole(já vím debilní název).</div><div>Byla uzavřena úmluva, dobro si nechá jih a západ Ilaprosu, zlo sever a východ a střed bude neutrální. Ve středu byla velikánská poušť, v které byla nádherná oáza plná živých tvorů. Oáza se jmenovala Sidiusova po elfovy, který ji nalezl.</div><div>Ve světě se objevila nová strana. Vedla ji neznámá bojovnice, která dostala přezdívku Prcek. Prcek pro to, že byla nejmenší z její družiny, ale i přes nepříznivou výšku byla výtečný bojovník, mág a hlavně lukostřelec. Vedla skupinu, která si říká Andělé a Ďáblíci. Byla to skupina, která chtěla mír. Bylo jí jedno kdo vyhraje válku, ona chtěla jen mír pro obyčejné lidi. S tím jí pomáhal její drak Ledík. Ledík byl poslední pohádkový drak, neboli kouzelný drak. Chtěla aby byl konec krveprolití, proto ji měli lidé tak rádi. Ale nikdo nevěděl odkud pochází. Věděli jen že to nemůže být obyčejný člověk, protože byla velice krásná. Většino měla na sobě šaty,odhalující její pěkně tvarované křivky...které v oblasti hrudníku a zadečku lákaly pohledy nejednoho muže. Hezká tvář orámovaná kaštanovými vlasy. Plné rudé rty, které pobízeli k polibení. Modré oči, které vyzařovali moudrostí.</div><div>Zatímco zlo budovalo základnu v ve svém hradu DarkHole, dobro učilo hrdiny, novým způsobům žití. Každý se musel naučit boj, ježte lépe nežli doposud, taktéž magii. Dále byl obnoven řád dračích jezců. Jedny, ty na dobré straně, vedl Eragon. Ty na straně zla, vedl Galboratix. A dále tu byl pohádkový drak, na kterém jezdila naše bájná kráska.</div> http://hallten.blog.cz/0709/seznameni-1-2 http://hallten.blog.cz/0709/seznameni-1-2 Harry Potter a život je někdy pes Mon, 24 Sep 2007 20:38:37 +0200 <div><strong>»Máš rád/a zmrzliny?<br />v celku jo<br /><br />»A jaká je tvá oblíbená příchuť?<br />všechny ovocny, hlavne jablko a citron, no a pak vanilku<br /><br />»No to je náhoda,moje taky!:)<br />hold máš dobrej vkus, no:-D<br /><br />»Kdyby sis mohl/a vymyslet vlastní příchuť zmrzliny,jakou chuť by měla?<br />Sry ale fakt se nechci ozravit<br /><br />»A baví tě tenhle řetězák?<br />A víš že ani ne<br /><br />»Tak ještě pár otázek ok?<br />Když to musí bejt<br /><br />»Jaká příchuť zmrzliny ti nechutná?<br />Pistácie!!! to je humus<br /><br />»Baví tě tenhle řetězák?:D<br />má odpověd se nemění!<br /><br /></strong></div><div><strong>»Tak já končím,napiš teď 6 blogů kteří to musí udělat(pochop že tohle je řetězák,proto nepiš"Aď si to udělá kdo chce"nebo"Všechny moje SB"atd..)</strong></div><div><strong>Tento muj horor skonšil, ale práve začal pro Morzana, Jarwise, Ledíka,Serentyho,<br /></strong></div><div><strong>Flammea</strong> a <strong>Gigi. Užíte si to:-)</strong><br /></div> http://hallten.blog.cz/0709/retezak http://hallten.blog.cz/0709/retezak Sun, 23 Sep 2007 18:41:57 +0200 <div>Já vím, že sem ted nic dlouho nepřidal, ale nešel mi prohlížeč. Jinak další kapitola by měla přibejt zejtra.</div><div>Jinak kapitolu věnuju Aende.</div><div>Přestože byli ve škole něco kolem 2 měsíců, naučili se toho stejně jako v Bradavicích do posledního ročníku. Učitelé je měli v oblibě, tedy až na jistého Sloxe, který vyučoval lektvary. Hned při první hodině se totiž Harrymu povedlo roztavit kotlík, a nesprávně udělaný lektvar, který se rozlil po podlaze v celé třídě, rozežral všem boty, a profesoru celý stůl i s věcmi které v něm byli schované. Profesor zuřil a snažil se Pottera vyloučit ze školy. To se mu nepovedlo, naopak ho poté TIrion pochválil a vysvětlil jim že učitel Sloxe zde není vůbec oblíbený.</div><div>Při hodinách živelné magie si každý měl vybrat živel, který se mu nejvíce líbí a nakterý se zaměří. Harry si vybral vodu, kterou dokázal ovládat v všech skupenství, Draco zemi, Arya oheň a Jane vzduch. Každý se mohl změnit do elementála. Když byli blízko svého živlu, měli více síly.</div><div>Naučili se jak se starat o živé tvory, jak být jejich přáteli. Naučili se bojovat se zbraněmi i bez nich. Ovládali Mocná kouzla. Prostě stali se z nich nový lidé. A to ještě neskončil jejich výcvik.</div><div>Dnes byl slavnostní den. Každý ze žáku měl dostat, draka fénixe, nebo jako naši vyvolení oba dva. Přesně o půlnoci se měli dostavit do hlavního sálu, kde měli slíbit, že budou sloužit dobru. První našich vyvolených přišel na řadu Harry.</div><div>Přísaha zněla takto: Já se zavazuji že budu bojovat za dobro. Když bude potřeba obětuji svůj život, pro nevinné. Nikdy nezabiji nevinného nebo bezbranného. Mé srdce, duše a čest bude do konce mých dnů mezi živými bez poskvrny. Tak přísahám já Harry James Potter.</div><div>Poté co dořekl se kolem něj začali kroutit kapičky vody. Když uběhlo asi 5 minut všechny kapičky se do něj vsákly. Poté začal stříbrně zářit. Nyní před něj předstoupil Velmistr řádu a Áron. Velmistr mu podal 2vejce na polštářku. Jedno čistě stříbrné, druhé rudé. Áron mu dal stříbrno zlatý hábit, barvy se na něm mísili a tak vznikala nádherná podívaná. Na zádech měl vyeitého draka, který vylítá z nebes a na břiše Fénixe který sedí uvnitř plamenů.</div><div>Dračí a fenixí vejce dostal každý z nich. Každý si pojmenoval Fénixe podle svého, ale draci byli zatím beze jména. U draků byl totiž zvyk, že jméno se muselo zasloužit. 4as plynul a z nich se stali dobří kouzelníci a ještě lepší lidé.</div><div>Nikdo netušil, že zatímco oni se učí ve vrcholcích Alp, v Anglii vládne teror. Potom co Voldemort zjistil, že Harry utekl z Azkabanu, myslel si, že zemřel. Celému světu rozhlásil, že Potter se k němu nikdy nepřidal. Tímto prohlášením, zlikvidoval Fenixův Řád. Všichni Harryho přátelé si mysleli, že je mrtvý, že už nemají možnost se mu omluvit. Takže řád ztratil všechnu radost a chuď do života. Voldemort slavil, byl čím dál tím mocnější. Denně pořádal nájezdy na různé vesnice. Každý den se k němu přidávali lidé z velého světa, ne proto že by měli stejné představy, ale proto že u něj měli zajištěnou ochranu. Čím víc byl Voldemort mocnější tím víc myslel na jeden bláznivý plán. Byla legenda že když na světě převládá jedna strana, je jedno jesli dobro nebo zlo, tak je možno pomocí prstenu moci, spojit světy. Prsten moci by se měl nacházet v jeskyni poblíž Vesuvu. Nikdo dosud nebyl tak mocný aby se opovážil pokusit se o to. Ale Voldemortovy nestačilo vládnou pár lidem on chtěl víc.</div><div>Přesto že měli naši hrdinové slídili všude, tohle nevěděli. Vědělo to jen pár nejoddanějších smrtijedů, kteří se ještě k tomu museli zavázat neporušitelnou přísahou, že nic neprozradí.</div><div>Už uběhli dva roky co Harry utekl z Azkabanu. Byl plnoprávným členem řádu. Stal se z něj mistr ve věčině umění. K živlu vody připojil ještě vítr, který měl vrozený , protože je dědic Roweny z Havraspáru.</div><div>Harry zrovna seděl nad knihou ve své pracovně, když začalo zemětřesení. Nebylo to normální zemětřesení, kdy se tře jen zem, nyní se třáslo úplně vše. Ptáci se neudrželi ve vzduchu, všichni na jednoho dopadli na zem. Toto všechno zapříčinila magie, ta začala spojovat 3 světy. Planetu zemi, středozem a Alagaesie. Magie měla takovou sílu, že změnila několik podstatných dějů. Zapříčila, že se svět 5 zvěčil. Každý uměl mluvit jazykem lidí. Většina knih změnily písmo do tohoto jazyku. A každý nyní měl v sobě minimálně drobet magie. Spojení zemí vysálo z každé bytosti polovinu energie, kterou zrovna mělo. Nyní se dal osud na správnou cestu, na cestu války, utrpení, smrti, ale i radosti, lásky a života. Tak začal boj nový svět, svět jménem Ilapros.</div> http://hallten.blog.cz/0709/ilapros http://hallten.blog.cz/0709/ilapros Harry Potter a život je někdy pes Sun, 23 Sep 2007 15:23:37 +0200 <div>čau lidi, domluvil sem se s bratrem že me pustí na komp, když pro nej budete hlasovat na http://petuliice.blog.cz/0708/no-3-kolo-je-tu . Diky moc, jen tak mimochodem jeho přezdívka je Rayen9</div> http://hallten.blog.cz/0708/pomoc-pro-bratra http://hallten.blog.cz/0708/pomoc-pro-bratra Fri, 24 Aug 2007 22:32:45 +0200 <div>Takto začalo přátelství mezi minulými rivaly. Všichni 3 studenti si sedli, Tiraon odešel už, když se usmířili Draco s Harrym. Potichu tam naproti sobě seděli a seznamovali se.</div><div>Když Jane zjistila, že nynější přátelé byli v Bradavicích uhlavními protivníky, nemohla tomu uvěřit. Hlavně nechtěla uvěřit, že přátelé, které nyní získala, hledají bystrozoři.</div><div>Seděli takhle až do rána, to už ale i Draco s Harrym usnuli. První začala podřimovat Jane na Harryho rameni. Když se ráno všichni 3 probudili rozlámaní, ale přesto s dobrou náladou, začal Draco pročítat rozvrh. Přečítal ho nahlas a tak si všichni tři všimli, že na této škole se více dbá na fyzickou stránku, než na to byli zvyklí z Bradavic a Floridské kouzelné střední. Dále se zde učili runy, bílá a černá magie a obrana proti nim, rituály, živelná magie, boj se sečnými a střelnými zbraněmi, přeměňování, historie, právo, péče o kouzelné tvory a jejich zvyky,nitrozpi a nitroobranu, kozlení bez hůlky, jazyky, bylinkářství a lektvary a v neposlední řadě etiku.Každý den měli mí 9hodin školy.</div><div>Když zrovna Harry všem vařil volská oka ke snídani, vešla do pokoje dívka v jejich věku se 3 taškami. "Ahoj já sem Arya" a přišla sem k vám bydlet, protože sem nechtěla být sama na pokoji" vybalila na ně jedním dechem.</div><div>"ahoj já jsme Jane" a podala si sní ruku</div><div>"Harry" následovalo podání ruky</div><div>"a já Draco" poslední podání ruky</div><div>Jane zavedla Aryu do pokoje a ukázala jí kde co je. Když se asi po 30minutách dostavili ke klukům, kteří si jí teprve nyní mohli prohlédnout. Arya měla uzký obličej orámovaný černými vlasy. Nad blankytně modrýma očima byli dlouhé řasy. Obličej zkrášlovali vystouplé lícní kosti. Celý obličej vypadal velice neobvykle, a na neobvyklosti ani moc neubírali zašpičatělé uši, které vyčuhovali z pod vlasů.</div><div>Od Aryi se dozvěděli, že její dědeček je velmistr řádu(ten co Harrymu připomínal Brumbála), proto si je na pokoji s nimi a nemusí být sama, jak je to většinou, když je málo spolužáků. Dokonce dohodla, že muže chodit na hodiny s nima a nemusí čekat na zbytek ze svého ročníku. Den plný zábavy a vyprávění uběhl jako voda. Když usínali začali si uvědomovat, že zítra začíná škola.</div><div>Ráno se všichni probudili příjemně svěží. Dali si menší snídani kterou vykouzlila Aryaú poté šli před bránu, kde měli čekat na učitele živelné magie. Pomalu se k nim došourali další 4 studenti, kteří měli studovat na řád Zlatého fénixe, jak se psalo v rozvrhu. Za minutku k nim došoural stařík se šedivým plnovousem. "Jmenuji se Áron, v mích hodinách nestrpím neposlušnost" přejel všechny pohledem "nyní pojďte za mnou třído" a ukázal na vrata, která se sama otevřela. Prošli branou, vešli na velikou louku posetou několika stromy a nesčetně kameny.</div><div>"sedni te si" vyzval je "dnes vás naučím základy živelné a větrné magie. Pokusíte se silou mysli zvednout jakýkoliv kámen. Stačí si ho plně vybavit a přát si aby levitoval. Ten kdo to do hodiny nedokáže, bude tu muset zůstat a naučit se to stůj co stůj." Řekl a odešel do hradu.</div><div>Harry se snažil všechny myšlenky vyhostit z hlavy, ale nedařilo se mu to. Když už začínal být zoufalý zkusil se zaměřit jen na kámen a vše ostatní nechal být. K jeho překvapení všechny myšlenky sami začaly mizet. Poté už nebylo těžké kámen zvednout. Dokonce že kámen nejenom zvedl on ovládal i jeho směr letu. Po chvíli kdy ho to přestalo bavit, zvedl několik dalších kamenů a začal s nimi dělat ve vzduchu obrazce. Ani si nevšiml, že ho pozoruje Áron s ostatními spolužáky. "Výborně Pottere" pochválil ho profesor "jak koukám máte nadání" pokýval uznale hlavou "ale to neznamená, že mě nebudete poslouchat, snad sem řekl, že budete zvedat jen jeden kámen!!!" ke konci už křičel."nyní jděte do hradu" vyzval studenty"ale vy Pottere zůstaňte"</div><div>Harry se tedy oddělil od spolužáků a čekal vedle Árona než ostatní odešli.</div><div>"Harry promiň mi, že jsme na tebe takhle vyjel, ale musíš si uvědomit, že ještě nejsi dost silný. Když by jsi přecenil své síly můžeš ztratit své kouzelné schopnosti, nebo se dokonce i zabít. Toto co jsi nyní udělal bylo nezodpovědné."pokáral ho</div><div>"omlouvám se"</div><div>"mě se neomlouvej mě by jsi nic neudělal, ale příště se řiď mými pokyny. Ted už jsi do hradu." Poslal ho pryč Profesor živelné magie</div><div>"nashledanou" rozloučil se Harry a spěchal za svými přáteli.</div><div>Draca, Jane a Aryu dohnal v velké síni, kde zrovna obědvali. Přisedl si knim a hned musel zodpovídat na otázky typu: "jak si to dokázal?? Co tě chtěl???................."</div><div>Po obědě měli mít hodinu kouzlení bez hůlky. Přešli tedy do učebny číslo 13 a posadili se do lavic po 1. Nečekali ani minutu, když do třídy vstoupila učitelka. Starší kouzelnice s kaštanovými vlasy si stoupla před tabuli a začala mluvit.</div><div>"třído při svých hodinách vás naučím tajům magie, pomohu vám objevit skryté síly vašeho ducha. Při hodině mi budete oslovovat madame Eglandová" celá třída byla zticha, když mluvila. Madame Eglandová mluvila tichým, ale přesto srozumitelným hlasem</div><div>"Nyní vám vysvětlím teorii a poté se zkusíte vyčaroval kouzlo Lumos bez hůlky. Nyní k teorii. Stačí když prolomíte bariéru ve své mysli. Představte si jak vám v žilách koluje magie. Vy jste z magie z tvořeni. Máte?" zeptala se třídy jako odpověd se jí dostalo několikanásobné přikývnutí.</div><div>"ano teď koncentrujte magii do vaší ruky a myslete na zaklínadlo"</div><div>Harrymu se podařilo zkoncentrovat magii do ruky a pomyslel na lumos, celá třída se poté prosvítila světlem, které vycházelo z paží studentů.</div> http://hallten.blog.cz/0708/zacatek-uceni-a-arya http://hallten.blog.cz/0708/zacatek-uceni-a-arya Harry Potter a život je někdy pes Sun, 19 Aug 2007 21:21:43 +0200 <div>jen prosím hlasujte, mimochodem kapitola je už skoro na světě:-D</div> http://hallten.blog.cz/0708/poteruji-vedet-k-budoucnosti-povidky http://hallten.blog.cz/0708/poteruji-vedet-k-budoucnosti-povidky Harry Potter a život je někdy pes Sun, 19 Aug 2007 20:25:09 +0200 <div>"Nyní jdi do předsálí" řekl mu muž "počkáš tam na ostatní spolužáky a Tiriona" otočil se na něj</div><div>Harry se tedy rozešel. Nyní si sál moc neprohlížel. Těžké dveře se před ním sami otevřeli.</div><div>Vešel do předsálí, sedl si na lavici vytesanou z kamene a pozoroval výjevy z mýtů a legend, které se odehráli v dávných věcích. Probral se teprve, když mu někdo položil ruku na rameno. Otočil se a spatřil Tiraona, Jane a záda nějakého blonďáka.</div><div>"Pojďte za mnou děcka, dovedu vás do vašeho bytu" řekl Tiraon</div><div>Šli už pár minut, prošli spletitými chodbami, několika sáli a 2 nádvoří. Když už si mysleli, že je ta cesta nekonečná. Přistoupili před kamennou sochu rytíře a řekl "elezione"(mělo by to být vyvolení, ale nevím to jistě:-D). Socha udělal krok v před, pak krok vzad, aby mohli projít. Když vešli dovnitř oněmněli ůžasem. Z velkého pokoje vedlo 5 dveří. Celý pokoj byl v dřevěném provedení. Teprve nyní zjisti, kdo je ten blonďák, který šel celou dobu vedle Tiraona, před Harrym. Byl to Draco Malfoy! "Malfoy co ty tu chceš!?!" vykřikl na něj hned..</div><div>"Harry prosím než se na něj vrhneš, vyslechni si ho" řekl Tirion</div><div>"Dobrá, mluv!" řekl ledovým hlasem Potter</div><div>"Pojďte si sednout" navrhla Malfoy a ukázal na koženou sedačku, když si všichni sedli začal vyprávět. " Nejdřív si prosím, že jsem byl vychováván mím otcem" poslední slovo řekl znechuceně. Harry se docela divil, nejenže nenávidí svého otce on ještě řekl prosím, on požádal jeho.Draco pokračoval "Já byl odmalička veden k tomu, že se jednou stanu smrtijedem. Už jako malého mě doma učili jak mučit a vyžívat se v mučení. Musel jsme poslouchat na slovo, sice jsem měl vše o co jsem si řekl, ale neměl jsme svobodu a to hlavní lásku. Z celého srdce jsme se těšil do Bradavic. Ve vlaku jsme uviděl tebe. Ty jsi mě tenkrát odmítl, když jsme tě nabídl přátelství. Celou dobu co jsme studoval v Bradavicích, jsme ti záviděl. Ty jsi měl přátele. Ty jsi měl vše co jsme si já přál. Poté nastal poslední rok. Já jsme dostal za úkol zabít Brumbála. Nedařilo se mi to, byl jsem zoufalí. V tom mě přišla sova, přinesla mi lístek. Na lístku bylo pouze napsáno <em>pomůže ti rozplivaná skříň.</em> Nechápal jsme, ale pochopil jsem v čas. Dlouho jsem se jí snažil spravit, podařilo se. Když jsem potom stál na věži, a Brumbál mi říkal, že jesště není pozdě, že se mohu vrátit. Já nevěděl co mám udělat, bál jsem se, hrozně jsem se bál. Už jsem chtěl říct že přijímám, když tam vběhli ostatní smrtijedy. Potom víš co se stalo. Když jsem se přemístil pryč ze školních pozemků do sídla temného pána, hryzalo mě svědomí. Já jsem mohl za jeho smrt. Jen já. Když se Voldemort dozvěděl co se stalo, zmučil mě a jako trest jsem měl za úkol, do měsíce najít nějakou rodinu a potom jí vyvraždit. Když jsem se od otce dozvěděl co tě mají udělat, chtěl jsem tě pomoc. Bohužel jsem to nestihl. Bohužel. Včera za mnou přišel Tirion a řekl mi jestli chci jít s ním. Já souhlasil" takhle skončilo jeho vyprávění. Podíval se na Harryho a čekal jak bude reagovat.</div><div>Harry si ještě jednou promítal v hlavě vše co Draco řekl.</div><div>Draco čekal už pár minut, stejně jako ostatní. Když k němu Harry podal ruku a řekl "začneme znova?".</div><div>Takže další kapitola bude, až tu budu mít 15komentů od různých lidí a mí komenty se nepočítaj. Doufám že se vám kapitola bude líbit8-D</div> http://hallten.blog.cz/0708/zacneme-odznova http://hallten.blog.cz/0708/zacneme-odznova Harry Potter a život je někdy pes Thu, 16 Aug 2007 01:17:53 +0200 <div>Tutu kapču věnuji všem co napsali komentář k minulé kapitole.</div><div>Fawkes seděl na krbové římse a koukal se na svého nového přítele a pána. Zpozoroval že pomalu otevírá. Harryho pobledlý obličej rámovali černé mastné vlasy. Vypadal jako bezdomovec. Dokonce hůř jak bezdomovec.</div><div>Harry pomalu otevíral oči, ale i takto obvyklá činost mu dělal ohromné potíže a ohromné bolesti. Místnost se mu začala pomalu rozjasňovat. Spatřil krb na kterém seděl Fawkes. Všechny stěny byly světlé žluté barvy. Na každé stěně bylo jedno velké okno, kterým do místnosti proudilo světlo. Rozhlížel se už pár minut, když spatřil, že se otevírají dveře.</div><div>Do dveří vstoupil nějaký muž. Muž byl oblečen v světle modrém hábitu a na prsou měl stříbrem vyšitou hlavu draka. Lemy hábitu byli složeny z run a symbolů.</div><div>"Konečně si se probudil" promluvil muž "jmenuji se Tirion, a jsme mistr v řádu Stříbrného draka"</div><div>"Já jsem Harry Potter" představil se Harry a položil otázku, která se mu vyplula na jazyk " co je ten řád Stříbrného draka,,"</div><div>"Řád Stříbrného draka je společenství bojovní dobra" pověděl Tirion " do řádu příjímáme lidi s čistým srdcem, přijímáme kouzelníky i mudly i když těch je tu minimum. V řádu tě naučíme prastarým tajemstvým a když se staneš mistrem dostaneš draka. Tebe sem přivedl tvůj přítel" podíval se na Fawkese " tvůj přítel pochází také odsud." Odmlečel se a bezpřestání se díval na fenixe " ty se zde podrobíš výcviku."</div><div>"a co bude obsahovat výcvik???" vyzvídal Harry</div><div>"budeš se učit magii, bojové umění, výuku o dracích, a další odvětví těchto oborů, dále etiku a historii. Když se staneš velmistrem řádu, tak se dozvíš tajemství, stará a děsuplná tajemství. Nyní je už jenom na tobě jestli se k našemu řádu chceš přidat. Přidáš se???"</div><div>"ano, velice rád" odpověděl Harry na otázku</div><div>"teď se ještě vyspi" poslal Tirion Harryho do postele.</div><div>Uběhlo pár hodin když Harry Potter otevřel oční výčka a pohleděl smaragdovýma očima do tváře Tiriona.</div><div>"Dobré ráno" pozdravil Harry</div><div>"dobré, už vztaň z té postele, čaká tě setkání s mistry a spolužáky, poté začátek výcviku."pravil Tarion</div><div>Za deset minut vyšel Harry z místnosti, kde už ho čekal Tirion."tak pojď Harry" vyzval ho".</div><div>Šli pár minut, prázdnými chodbami když narazili na sál. Sál byl z části vytesaný do skály. Ve stěnách sálu byli okna, obrovská okna. Nyní bylo vidět blankytně modré nebe. Najednou nad oknem vpravo přelítla tmavá šmouha. Když si přestal prohlížet stěny sálu, zaměřil se na vnitřek. Uprostřed sálu byl stůl tak pro padesát lidí, naproti tomuto stolu byl ještě jeden menší asi pro 12lidí. Všechno bylo čistě přírodní tmavých barvách. "Vypadá to že jsme tu dřív, di prosím do tamté místnosti" ukázal dubové dveře vlevo "zůstaň tam" poručil Harrymu.</div><div>Harry tedy vešel do dubových dveří a co uviděl ho uchvátilo, spatřil velikánskou kašnu ve tvaru hnízda z kterého vylítá drak s fenixem. Okolo kašny byli lavice, na některých již někdo seděl. Přišel tedy k nejbližší volné.</div><div>"Můžu si přisednout?" zeptal se pohledné hnědovlásky</div><div>"Ano" odpověděla stručně</div><div>"Jak se jmenuješ?" zeptal se jí</div><div>"Jane a ty??"</div><div>"Harry, odkud pocházíš?" zeptal se jí</div><div>"já jsem z Floridy" víc už říc nestihla protože se otevřeli dubové dveře a v nich stál Tarion.</div><div>"Harry Potter" zavolal, Harry se pomalu zvedl a šel k němu. Cestou se na něj otočili snad všechny osoby co tu byli. Někdo se na něj koukal s obdivem, někdo se záští a někdo neutrálně. Pomalu vešel do síně. Menší stůl se 12lidma byl obsazený, tedy až na jedno místo ale na to si sedl Tarion.</div><div>"Pottere sedni te si na stoličku před námi" prohlásila starší žena</div><div>"Pane Pottere víte proč jste tu?" zeptal se nejstarší muž, který seděl na trůnu. Svým spůsobem mu připomínal Brumbála.</div><div>"Ano pane"</div><div>"Tak jistě víte, že nyní vás podrobíme zkouškou, která zjistí jestli vás budeme učit a jaký jste." Řekl muž "Nyní se řízni do pravé dlaně" podla mu pozlacený nůž "a kápni krev do moudrého kalichu" podal mu starý kalich na kterém byli vyryté runy.</div><div>Tak jak slyšel, tak udělal. Poté co několik kapek dopadlo do poháru, pohár se rozvířil. Runy začali modře svítit.</div><div>"Zajímavé, zajímavé" mumlal si pro sebe muž, který Harrymu připomínal Brumbála "věšdba se vyplňuje, Harry budeš se učit jak umění řádu Stříbrného draka tak řádu Zlatého fénixe." Chvilku se odmlčel aby se ostatní profesoři uklidnili, protože ty si potéto události začali šuškat" a pokud se nemílím nebudeš sám, budou další 2 studenti, kteří budou studovat s tebou"</div> http://hallten.blog.cz/0708/nove-uceni http://hallten.blog.cz/0708/nove-uceni Harry Potter a život je někdy pes Wed, 15 Aug 2007 00:23:30 +0200 <div>Nebojte že bych chtel už končit, ale zase mi chytla muza k teto pováídce a tak chci neco připsat. Ale chci,k aby vám to bylo po gustu.</div> http://hallten.blog.cz/0708/jak-chcete-aby-skoncila-povidka-hp-a-dm http://hallten.blog.cz/0708/jak-chcete-aby-skoncila-povidka-hp-a-dm Harry Potter a dedic mocných Sun, 12 Aug 2007 01:14:00 +0200 <div>Upozornění, ti z vás co mají slabí žaludek to nečtěte!!!!!!!!!!</div><div>chci se omluvit že sem dlouho nic nepřidal, ale ted sem byl 10dní na moravě, a tam sem neměl comp a natož net. Takže se omlouvam, a tuto kapitolku věnuju všem co nademnou nezlomili hůl, a chtějí abych pokračoval ve psaní.</div><div>Minystrovy gorily byli velice podobní Crabbemu a Goylovi. Ramenatí tupí poskoci, kteří splní každé přání. Nešetrně zvedli Harryho ze země a odvědli ho z davu, který se na něj zhnuseně díval. Sem tam dokonce zaslechl něco jako "já říkal že je divný", "vždyt je to maniak"…..</div><div>Sice se velice divil, ale dokázali se s nám přemístit. Toto přemístení bylo sand ještě horší než obvykle. Mladý Potter pocítil něco, jako kdyby ho někdo strkal hadicí. Nemohl se pohnout, nemohl dýchat, prostě hrůza.</div><div>Po chvíli, která se mu zdála být nekonečná, se objevili na útesu, o který se tříštili mohutné vlny. Kosek od nich stála zřícenina. Kdysi to mohl být veliký a nádherný hrad, v kterém se nádherně žilo. Ale nyní stál nejspíš už jen díky kouzlům. Vysoké věžě, tak vysoké, že by ani nejostřejší oko nedohlédlo na vrchol, lemovali hradbu. Hradbu černou jako sama noc. Uprostřed hradby vystupovala železná brána. Na rezavé bráně byl náky výkres, ale z této dálky a přes déšť, který byl hrozný, na nej nemohl zaostřit.</div><div>Gorily dlouho nestáli a vypravili se se svým zajatcem k bráně. Už stáli jen kousek od ní a Harrymu se podařilo zaostřit. Na bráně byl obraz vězně, který byl připoután železnými pouty. Byl velice zranění. Šaty, nebo spíš zakrvácený cár hadru, který měl na sobe. Zrovna přetínal bič. Byl to hrozný pohled. Harrymu se udělalo zle, a jen se divi že ze sebe nevihodil jídlo, které se mu klimbalo v žaludku.</div><div>Než se stačil spartovat, už byli v malém sálů. Slyšel nářek, výkřiky, ale i prosby a nadávky. Byl tu hrozný hluk. Hluk nahánějící husí kůži. Ale to už k němu přistupovali, netvoři vysávající štěstí. Přilétávali rychle, jako kdyby se těšili na další oběť.</div><div>"Odveďteho do žaláře číslo 1" pověděl mozkomorům strážný. Sotva to dořekl už se otošil a odešel i se svým kolegou. Najednou se mozkomoři nadechli a on si už jen pamatoval jak slyší jeho matku prosit o život, o svůj život.</div><div>"Severusi…prosím, SIRIUSI!!!, NENÍ MRTVÝ!!!!, on se vrátil, Fedrák Igory je mrtvý, je mrtvý, Lili vem Harryho a uteč, Harryho ne vem si mě, Néééééé, Ale tvoje matka zemřít nemusela… snažila se tě zachránit...pokud nechceš, aby zemřela nadarmo" ty to myšlenky jako kdyby byli jediné co měl, jen tyto mu vířily v hlavě.</div><div>Ale najednou to přestalo, cítil prázdnotu. Nádherný pocit, ale ten něco narušovalo. Něco ho pálilo. Pomalu otevíral oči. Ale to, co uviděl bylo hrozné. Obrovská krysa mu hryzala do ruky, z které vystřikoval prou krve. Všiml si že mu chybí kousek prostředníčku a celý malíček. Instinktivně škubl rukou. Krysa odletěla několik metrů za něj. Dopadla k nohám mrtvoly. Pomalu rozkládající se mrtvola vysela na železných poutech. Smrděla na celé kolo.</div><div>Harryho popadl amok, stočil se do klubíčka, a vyvázl myslí ze svého těla. Byl psychicky mimo.</div><div>Seděl tam takhle už pěknou chvíli, když k němu přiletěla sova. 5erná sova s rudýma očima.</div><div>Upustila do jeho klína rudou obálku, na které byla pečeť v podobě lepky obtočené hadem.</div><div>Pomalu otevřel dopis v které stálo.</div><div><em>Harry</em></div><div><em>Tobě jako mému největšímu nepříteli, dávám dárek. Je to tato cela, v které po dlouhou dobu přebýval tvůj kmotr Black. Doufám že se ti můj dárek líbí.</em></div><div><em>Dědic Salazara Zmijozela,</em></div><div><em>Lord Voldemord</em></div><div>Harry si přečetl tento dopis a zhroutil by se se znova. Ale vzpoměl si na ty můry, které mu přivodil mozkomor. Vzpoměl si jak mu Voldemord říkal v prvním ročníku, že jeho matka zemřela nadarmo.</div><div>"Ne na darmo nezemřela" řekl si a začal přemýšlet jak od tud utéct. Věděl že Siriusovy se to povedlo proto že byl zvěromág. Musí být i jiný způsob. Co nejrychlejší způsob. Přemýšlel dlouho a to ho to napadlo prostě udělá díru ve zdi a uteče. Byl tu ale jeden problém a to že byl ve věži. Ale on se rozhodl to rysknout, udělá díru ze strany, na které je moře. Neotálel a začal hrabat. Vyndal první kámen, druhý kámen pochvičce další. Uběhlo několik hodin a vezdi byla díra s kterou se mohl protáhnout. Hned co prostrčil hlavu dírou, ovanul ho silný vítr. Koukl se dolů a uviděl rozbouřené moře. Když by vyskočil odsud jistě by pád nepřežil. Vždyť skok by měřil dobrých 30metrů. Ale mohl by kus slézt a až pak skočit. "Ale jak na to???" kladl si tuto otázku. Trklo ho to. Přišel k mrtvole a silou ji vyrval i s pouty ze stěny. Zahákl ji za díru a začal šplhat po poutech. Bylo to nechutné držet se pout, na kterých byla zaschlá krev. Slezl sotva metr a už nemohl. Začala ho opouštět síla. 4ím dál ho to více táhlo k zemi. "už to nevidržím" říkal si stále dokola. A také že nevidržel. Spadl. Byl už jen kousek nad zemí, když ho chytli ruce plné odporných strupů, mozkomorovy ruce. Pomalu se mu zavírali oči, a zase začínal slyšet nářek své matky.</div><div>Probudil se na zemi s kručícím žaludkem. Vedle něho stál muž s zežloutlými zuby a roztrhaným cárem hadru, který měl na sobě. Před ním byli další 3 muži a 2 ženy. Cítil chlad. Nelidský chlad, který mu nahlodával mysl.</div><div>"kde to jsem a co tu dělám???" zeptal se muže vedle sebe</div><div>"zde začíná trest, těch co chtěli utéct" odpověděl mu " za chvíli zažiješ muka chlapče…"</div><div>Ještě chtěl něco dodat, ale to ho přerušil ohromný nářek zepředu. Nářek se vztupnoval až pomalu utichl. Bylo ticho, mrtvolné ticho. Neopovažoval se ani dýchat.</div><div>Minuty ubíhali a jeho nervi byli čím dál více napnuté. Vždy když věděl že uslyší ten hrozný nářek, zavřel oči. Nechtěl vědět co se stalo ostatním lidem co sou tu s ním.</div><div>Už byl na řadě. Z nějaké chodby za zdí, přišel nějaký skřet. Byl jiný nežli ty teré znal, tento měl dlouhé drápy, a ještě delší zuby. Na zádech měl plášť , přez ramena ohromné železné chrániče s trny, a na sobě diravý hábit. Vypadal hrůzostrašně.</div><div>Nešetrně vzal Harryho za rameno a vláčel ho chodbo někam do nedohledna. Šli už 5 minut, když narazili na nějakou místustku. Sotva spatřil co v ní je, sebral všechny síly a snažil se utéct. Ale proti skřetu, který byl velice silný a navíc i odpočatý, neměl šanci.</div><div>Skřet ho postavil do Křesla. Uvázal mu ruce k opěradlům, a noha svázal k sobě pod křeslem, tak aby se nemohl hýbat.</div><div>Když byl Potter připevněn tak že se nemohl híbat, vzal kombinačky a začal mu lámat prsty. Začal na levé noze. Při každém pohybu, bylo slyšet křupnutí. Bylo vidět jak si to skřed vychutnává, pokaždé když dodělal prst, přišel k Harrymu a řekl "to máš za to že si kladl odpor pánu zla a zato že si se snažil utéct"</div><div>Zatímco se skřet bavil, prožíval Harry hroznou bolest. Bylo to horší jak kledba crutiatus.</div><div>Když skřet *dodělal* všechny prsty, sebral velikou okovanou palici a popošel k Harrymu. "Slavný Harry Pottere" řekl a ujeho zlé oči se koukali do zamlžených smaragdových Harryho očí "za minutku budeš bez zubů" a potomto prohlášení se rozesmál.</div><div>Harry sotva vnímal co mu skřet říká, ale všiml si že v rohu je pec v které tančí oheň. Dostal nápad. Upřeně se zadíval do plamenů a myslel na Fawkese, a snažil se mu poslat žádost o pomoc. Sice věděl že je bláhové doufat v něco tak zoufalého, ale věřil, že má aspoň naké štěstí. Když byla palice asi 20 centymetrů od Harryho hlavy, chytl ho Fawkes za rameno a přemístil se s ním. "Povedlo se" byla jeho poslední myšlenka než skolaboval.</div> http://hallten.blog.cz/0708/azkaban http://hallten.blog.cz/0708/azkaban Harry Potter a život je někdy pes Mon, 06 Aug 2007 16:55:53 +0200 <div><a href="http://s3.gladiatus.cz/game/index.php?mod=player&amp;p=22913"></a></div><div>Prolog</div><div>Tato povídka navazuje na HP a PDK.</div><div>Po pohřbu Abuse Brumbála se toho hodně změnilo. Noviny přestali psát o smrtijedech a když přece o nich něco napsali, tak to byl krátký článek jen s stručnými informacemi. Hlavní téma byl Albus Brumbál. V každých novinách rozebírali jeho život, co pro koho udělal. Nikde o něm nenapsali žádnou špatnost. I ty největší optimisti měli náladu pod psa. Také proč ne? Vždyť umřel nejvěčí kouzelník všech dob. Nyní byla šance pro dobro mizivá. Zato strana zla jásala. Ano měli hrdinu, Harryho Pottera, ale ten nebyl tak velký člověk jako ředitel Bradavické školy čar a kouzel.</div><div>Už nebyla rodina, která by nepocítila nějakou ztrátu. Každému někdo umřel, jediné vyjímky byli služebníci Pána Zla. Po celé zemi se rozhostil teror. Vždyt jediný koho se lord Voldemord bál, už není mezi námi.</div><div>"Harry mi půjdeme s tebou" trval na svém Ron</div><div>"Neee, toto je moje cesta. Moje a ničí jiná. To já sem vyvolený, který se má zbavit pána zla. Já když zemřu, budu rád. Ale co vy?? Vy tu máte rodinu. Rudinu která vás má ráda a záleží jí na vás" Ukončil tuto debatu Harry a sedl si spátky naproti Hermioně vedle Nevila.</div><div>Celou cestu do Londýna, přesněji na nástupiště 9 a ¾. Sotva Harry vystoupil z vlaku, ž ho někdo tahal za límec za jeden ze sloupů. Čím byl blíž sloupu tím ho více bolela jizva. Nejdříve jenom škubala, ale nyní už byla ta bolest k nevidržení. Harry už nebil ve svém těle. Nyní byl uvězněn příšerou s rudýma očima. Nevěděl kde začíná jeho tělo a kde tělo obludy. Chtěl křičet, ale nemohl. Chtěl se vymanit z toho bolestného obětí, ale nešlo to. Cítil jenom hroznou, přímo nesnesitelnou bolest. Najednou se mohl hýbat. Zvedl hlavu i když nechtěl a koukal do třech býlích smrtijedských masek. Chtěl křičet, ale nešlo to. Neovládal svoje tělo. Snažil se vzdorovat, ale nevěděl jak. Byl bezmocný. Harry se pomalu rozešel k Bystrozorům, kteří hlídali nástupište. Z kapsy vyndal hůlku, namířil na bystrozora a ledově pronesl "Crucio!!!!" Bystrozor začal křičet na celé nástupiště. "impedimenta" zakřičel někdo z povzdáli "protego" odpověděl pohotově Harry. A než stačil kdokoli zautočit, dorazil stráže smrtící kledbou- Avada Kedavra.</div><div>Na celou scénu se kukalo spousta lidí, mezi nimi byli i jeho přátele.</div><div>"co to děláš?!?!" zakřičel někdo z davu. On poznal ten hlas. Otočil se na Ginny, ledově se usmál a pronesl mučící kledbu. Ginn spadla na zem a celá se třásla. Nikdy nepocítila nic tak hrozného. Po pár vteřinách mučení vyletěla hůlka z Harryho ruky. Po tom co pustil hůlku, dokázal zase ovládat svoje tělo. Přehnala se přez něj vlna hrůzi. Vždyt on zabil a mučil Ginny!!! Už nemohl dál svalil se do klubíčka. Psychicky se zhroutil. To už k němu přiběhl ministr kouzel.</div><div>"Harry Jamesi Pottere" pronesl Brousek " za zabití a mučení zakázaných kouzel budete zavřen na doživotí do kouzelného vězení Azkaban"</div><div>Sotva to dořekl, chytli ho surově za paže minystrovy gorily.</div> http://hallten.blog.cz/0707/prolog http://hallten.blog.cz/0707/prolog Harry Potter a život je někdy pes Wed, 18 Jul 2007 13:19:21 +0200 <div>Harry seděl v knihovně a četl si knihu, která pojednávala o nejvyšších a jejich tradicích. Přečetl něco kolem půlky knihy, když si všiml, že má založený roh. Obrátil na stránku s ohlým rohem. Nadpis této kapitoly zněl nebezpečně, bylo to varování pro čtenáře této knihy. Varování znělo takto: <em><span style="color:#999">Tuto část knihy může přečíst jen vyvolený. Zde se dozví proroctví, které střeží tato kniha. Proroctví předávané z počátku věků. Obsah vám ukáže tajemství větší, než je samo povznesení do stavu nejvyššího. Ale než otevřete, dobře si rozmyslite, jestli jste vyvolení. Vyvolený se narodí jen jednou v jednom věku. Vždy když se má rozhodnout o osudu světa. A co se stane, když nejste vyvolený??? Zemřete!!! A co se stane když jste vyvolení a necháte tuto část knihy bez povšimnutí??? Zlo se stane pány tohoto světa, zlo ovládne tuto dimenzi a po ní další. Jen ty kdo toto čteš musíš vědět, jestli jsi vyvolený nebo ne.</span></em></div><div>Po přečtení tohoto nadpisu naskočila Harrymu husí kůže. Věděl, že je malá šance, že je vyvolený. Věděl, že otevřít tu knihu by bylo bláznovství. Na druhou stranu ho k té knize něco přitahovalo. Cítil, že ji má otevřít. V jeho hlavě propukl boj. Je vyvolená a má číst dál, když bude číst dál zachrání svět. Ale co když není vyvolený? Přijde svět i o tu malou naději ve tvaru chlapce s jizvou, který přežil smrtící kledbu?</div><div>Rozhodoval se dlouho, předlouho. Rozhodl se tak, že bude číst dál. Že poslechne to nutkání, co mu nutilo, že je vyvolený.</div><div>Otočil na druhou stránku, na která se začali rýsovat písmena. Po chvíli, kdy z papíru vyšlo i poslední písmenko, byl text k přečtení. Stálo tam:</div><div><em><span style="color:#999">Ty jenž si se opovážil přečíst si obsah knihy, který je určen jen pro vyvoleného, jsi vyvolený. Ty jako první z rodu lidí, ty si můžeš přečíst co stojí v této knize. Za to, že jsi poslech svůj instinkt, dostaneš dar. Ten dar dostaneš v chvíli, kdy se bude rozhodovat o osudu světa. Dám ti radu, uč se a žij. Po konečné bitvě, už nic z toho nebudeš moci dělat. Nyní se uč, můj žáku.</span></em></div><div>Harry strnul v křesle, on byl vcelku smířený s tím, že není vyvolený. Ale toto ho zaskočilo, hlavně ho zaskočilo, že on to věděl. Ten hlásek v Harryho hlavě to věděl, že je vyvolený.</div><div>Dál už nepřemýšlel a dal se do čtení. Byla to zajímavá četba, něco takového ještě neslyšel. Zjistil, že každý nejvyšší má svojí oblíbenou formu. Třeba Ahagonem se rád přeměňuje do zlatého fénixe. Zjistil, že Archimonde, ten zvrácený nejvyšší který se odvrátil od ostatních, se vtěluje do obrovského monstra s rohy. V levé ruce drží oštěp, namáčený v slzách andělů, a v pravé velikánskou sekeru, která byla kovaná v pekle. Dále zjistil že existuje mnoho světu, světy souběžně stárnou. V každém světě se odehrává něco podobného jako tady, ale někde je třeba vyvolený někdo jiný, někde je zvrácený nejvyšší třeba Ahagonem.</div><div>Harry byl touto knihou tak omámen, že nevnímal okolí. Nevšiml si, že se ho od té knihy snaží odtrhnou Lissa a Johnem. Ale vždy když byli jen kousek od Harryho nebo jeho knihy, tak se tam oběvilo neviditelné pole, které je odhodilo několik metrů. Už začínali být zoufalý, když Harry zvedl hlavu a promluvil "asi bych vám měl něco vysvětlit, co???"</div><div>"To určitě" vyjela na něj Lissa " co si vůbec myslíš?!?! My se tu snažíme tě odtrhnout od té knihy a ty děláš jako by se nic nestalo!?!?"</div><div>"Nooo stalo se toho hodně" řekl Harry "třeba sem se dozvěděl, že sem vyvolený, který povede dobro v závěrečné bitvě tohoto věku, tak i v bitvě proti zlu, které se zůčasní několik světů. Že mám vlastně moc, jakou nikdo přede mnou. A to jen kvůli jednomu proroctví, to proroctví říká o tom že se jednou spojí zlo z mnoha světů a to bude muset zastavit vyvolený, který bude vládnout ohromnou mocí."</div><div>Nyní na něj koukali s otevřenou pusou Lissa, John a i Eleonora, která přiběhla z porady elfů.</div><div>"No asi by sem vám toho měl říct víc a potom se musíme učit" ozval se Harry "a taky se budu muset kouknout domů, nevím co se tam děje a ani nevím kolik tam uběhlo času.</div><div>Harry se dal do vysvětlování, řekl jim přesně co se dozvěděl. Od Lissi dostal facku za to, jak riskoval svůj život, riskoval že se mu něco stane a nechá jí tu samotnou.</div><div>Dohodly se, že se místo učení půjdou všichni čtyři kouknout do Harryho světa. Museli mít přeci přehled co se tam dějě, když ten svět mají zachránit.</div><div>Nadešel den D. Všichni čtyři byli připraveni v sálu. Každý měl na sobě modrý hábit s stříbro-zlatými lemy. John mávl rukou, tímto gestem přivolal bránu kterou se měli dostat do Bradavic. První šla Eleonora, potom John, před poslední Lissa a na konec Harry. Když cestujete tímto portálem, tak se vás zmocní nádherný pocit, toto není jako při přemisťování, tady se koukáte na světy, které míjíte, a při tom si užíváte tu volnost.</div><div>Po chvíli, která sed všem zdála velmi krátká, vystoupily z portálu před Bradavicemi. Hned po přistání spatřili bitvu, která zde řádila. Všude byli mrtvá těla, bez končetin. Jen těch několik málo šťastlivců ze strany dobra, kteří byli naživu, byli mučeni kletbou cruciatus. Dobro prohrálo, naši návštěvníci koukali na tu scénu s hrůzou v očích. Když zvedal Harry hůlku, aby seslal na jednoho ze smrtijedů, tak uslyšel holčičí výkřik. Obrátil se a spatřil Ginny jak Leží u mrtvol nejlepších Harryho přátel, Rona a Hermiony. Rychle k ní přiběhl a začal jí utěšovat, i když mu to moc nešlo. Sám cítil jak se mu derou slzy do očí. Mezitím co se snažil Harry utěšit Ginn, zautočili John, Eleonor a Lissa na Smrtijedy a ostatní přívržence Voldemorta.</div><div>"Mí věrní" rozezněl se před Bradavicemi ledový hlas Lorda Voldemorta "dokončite dílo a zabíte posledního z přátel toho šmejda Pottera"</div><div>Hned co dořekl poslední slabiku, vyrazili proti Ginny 4 paprsky smrtící kledby. Už se smířila se smrtí, nejdřív zmizel Harry, potom zemřeli její rodiče s Fredem a Georgem na Příčné ulici, když ji napadl Voldemort a teď zemřel zbytek její rodiny. Už neměla proč žít, byla smířená se smrtí. Popošla blíž k nejbližší klech smrti, vše začala vnímat zpomaleně. Najednou chtěla žít. Její přání se jí vyplnilo. Když od ní byla kletba jen několik centimetrů, zhmotnil se kolem ní štít, živelný štít. Voda se protínala s ohněm, okolo lítali květy růží, které nenechal na zem spadnout vítr. Ucítila na rameni něčí ruku. Otočila se a spatřila Harryho. Chvilku na něj koukala, nemohla uvěřit svým očím, vždyť je mrtvý, každý to říkal. Trvalo jí velice dlouho, než se s tím smířila. Mezi tím co si koukal Harry s Ginny do očí. Pozoroval je Voldemort a jeho aemáda i s návštěvníky z Erisedu. Po chvilce se Harry z pamatoval, přišel k mrtvolám svých nejlepších přátel. Snažil se je oživit, "vždyť to mám umět" říkal si vztekle.</div><div><span style="color:gray">"Ty jenž se snažíš oživit, jsou tam, kde mají být. Až nastane čas a ty přijdeš do říše mrtvých, setkáš se s nimi. Do té doby je nech odpočívat v pokoji."</span> Ozval se hlas ze zemně.</div><div>Harryho přepadl smutek a nenávist. Sice mu ten hlas prozradil, že se s nimi jednou setká, ale to neměnilo nic na tom že jsou mrtvý.</div><div>" Za to zemřeš Voldemorte" zařval vztekle</div><div>Na jednou se začal měnit. Byl to stejný pocit, jako když se vtěloval do Archanděla nebo démona. Přepadla ho vlna citů. Jak lásky tak nenávisti. Toto byla Harryho forma nejvyššího. Podřídil se citům a také podle toho se začal měnit. Nevědomky zabrousil myšlenkami k předkům, jak těm démonským, tak těm nebeským. Na místě na kterém dosud stál Harry, nyní postávalo monstrum. Postava byla vysoká 2 metry. Z rudých očí, přes které přepadávali uhlově černé vlasy, se dali vyčíst všechny city. Z Hlavy vyčnívaly rohy, které končili stejně vysoko jako blankytně modrá křídla s černými okraji. Postava třímala v ruce obrovitý meč, okolo stříbrného meče létal oheň. Nyní postava zvedla ruce do výšky a začala mumlat nějaké kouzlo. Po 5 sekundách odříkávání kouzla se začal okolo smrtijedů omotávat oheň. Všichni smrtijedi zemřeli. Nyní byli na řadě obři. Postava jenom zvedla ruku směrem k nebesům, z nichž po chvíli začali padat ohnivé balvany. Žádný Obr, upír a vlkodlak to nepřežil. Nyní byl na řadě Voldemort. Postava k němu pomalu přistupovala. Každým krokem se postava více podobala Harrymu. Když došel k Voldemortovy, nikdo by neřekl že ta postava by Harry.</div><div>"Za vše se tě nyní pomstím Voldemorte" zahřměl Harry " zaplatíš za vše co jsi kdy udělal, za každého co jsi kdy zabyl, za všechno co jsi kdy zničil."</div><div>"Blázne" pověděl voldemort " já sem dědic démonů!!! Ty si myslíš že mě můžeš porazit???" Voldemort měl sice strach, ale nedal ho na sobě znát znát.</div><div>"Avada kedavra" vykřil Tom smrtící kledbu. Harry jen stál, kledba se před ním rozplynula.</div><div>"Takhle končí Tom Rojvol Radle (nevím jestli to mám dobře napsaný, tak mi omluvte)" řekl Harry Chladným hlasem "zemře rukou vyvoleného. Budeš věčně trpět Tome!!!"</div><div>Harry začal křičet nějaké kozlo. To samé kouzlo které použil Godrik Nebelvír v bitvě proti Salazarovy, když na svět vpustil démony. Po dokončení posledního slova se okolo Voldemorta začala propadat zem. Propadlina byla čím dál blíž Voldemortovy, až se na konec propadl do pekla, kde měl zažít věčná muka.</div><div>"Tak zkončil Tom Rojvol Radle." Řekl Harry a popošel ke svým přátelům.</div><div>"Harry" řekla jenom Ginny a skočila mu kolem krku. Na tuto scénu se nekoukala moc s velkým nadšením Lissa, bylo vidět, že by z něj Ginny nejradši strhla.</div><div>"Noo tak už by jste se mohly pustit" vyštěkla na ně nakonec Lissa</div><div>"co ti je do toho?!?!?" naježila se Ginny</div><div>"no tak holky nehádejte se" řekl Harry a chitil Lissu kolem pasu.</div><div>To samozřejmě nenechala Ginny jen tak. "vy spolu něco máte????" vyštěkla</div><div>"jo" zněla dvojhlasná odpověd</div><div>Ginny zčervenala a chystala se odejít</div><div>"nikam nechot" ozval se Harry "pod promluvíme si"</div> http://hallten.blog.cz/0706/smrt-lorda-voldemorta-a-rozhovor-s-ginny http://hallten.blog.cz/0706/smrt-lorda-voldemorta-a-rozhovor-s-ginny Harry Potter a dedic mocných Tue, 26 Jun 2007 19:46:10 +0200 <div>Sice sem řekl, že kapitola bude až zejtra. Ale protože sem ji už napsal, tak vám ji sem dam už dneska , když bude aspon 7 lidí pro.</div> http://hallten.blog.cz/0706/nova-kapitola http://hallten.blog.cz/0706/nova-kapitola Tue, 26 Jun 2007 19:06:38 +0200 <div>Ted sem se teprve dostal ke compu. TEd nic minimálně do výkendu nenapíšu, protože nebudu doma, jedu na výlet se školou. A ještě se omlouvam za tu dylku, ale nestíhám.</div><div>Harry se učil nejenom s Lucienem, ale i s Johnem a Lissou.</div><div>První týden si myslel že se zhroutí. Musel cvičit fyzickou stránku kvůli bojovým uměním se sečnými zbraněmi, tak i psychickou stránku, kterou potřeboval na zvládání prastarých kouzel. Musel číst knihy a svitky , které pocházeli ze starého Říma, ještě staršího Egypta a Číny.</div><div>Za pět let, které zde strávil, uměl tolik věcí a měl tolik znalostí jako nikdo před ním.</div><div>Za těchto několik let se změnil, že by ho nepoznali ani nejlepší přátelé.</div><div>Jeho vlasy, kdysi rozcuchané a černé, nyní byli poslušně rovné a byli v nich propleteny 3 bílé a 3 černé copánky, které zůstali v kdysi čistě uhlově černých vlasech jako pozůstatek forem.</div><div>Jeho smaragdově zelené oči byli lemované žlutou čárou, která mu umožňovala vidět i za tmy.</div><div>S katanou, jeho oblíbenou sečou zbraní, byl jedno tělo jedna duše. V boji předváděl tanec mečů. Nebyl vidět člověk, který drží meč, ale rozmazaná šmouha, která skáče a kosí jednoho nepřátele za druhým. On se sice učil kouzla, ale také jich nezpočet vymyslel.</div><div>Myslíte si že se jenom učil??? Omyl!!! On se i bavil, po měsíci co se seznámil s Listou a Johnem, začal chodit s Listou. Užili si spoustu legrace. Při jedné výpravě za záchranou unesených elfů, osvobodil elfu jménem Eleonora. Tu když spatřil John, tak se do ní zamiloval stejně jako ona do něho.</div><div>Mezi tím co na tomto světě uběhlo 5 let, v lidském světě uběhl měsíc. Kouzelníci ztráceli naději nejdřív zemřel Albus Brumbál a poté se ztratí Harry Potter, chlapec který přežil. Nyní věděli, že je vše ztraceno. Ministr kouzel Brousek byl sesazen druhý den, hned potom co Remus Lupin ohlásil zmizení Harryho. Lidé věděli, že byla chyba držet s ministerstvem, podrážet nohy Harrymu Potterovy a Abusu Brumbálovy s Fenixovým Řádem. Oni jediní bojovali proti lordu Voldemortovy. A teď není, kdo by bojoval. Řád se rozpadával, většina jeho členů cítila že nastává konec a ten chtěla strávit se svými rodinami.</div><div>Už i někteří mudlové věděli o světě kouzel. Kouzelníci se začali dávat k temnému pánu, jen u něj měli jistou, jistou bytí. Do tohoto chaosu přibyl další hráč. Nikdo nevěděl kdo to je. Jediná informace o něm, jediná informace která kolovala veřejností byla ta, že je mocnější než samotný lord Voldemort.</div><div>Nastali těžké časy, ale ty ukázali kdo je jaký, kdo má jaké srdce. Mnoho lidí se obrátilo proti přátelům, proti rodinám, ba i celým rodů s jejich tradicemi. Mezi takové patřil třeba Draco Malfoy. Když se oběvil před vchodem na ústředí řádu, byl malém zabit. Vrhl se na něj dav, který ho vinil ze smrti Abuse Brumbála. Nikdo ale nevěděl, že Albus Brumbál by stejně co nevidět umřel. On věděl, že umírá. A proto poprosil jeho přítele, se kterým si nesčetněkrát zachránili život, jedinou laskavost. Bylo to velké přání velkého člověka, tím byla smrt pro něj, ale čistý život pro Draca Malfoye (nevím, jestli to mám dobře napsaný. Tak mi prosím omluvte.). Poslal Dracovy dopis v které bylo napsáno, aby se dal na správnou stranu. Vysvětlil mu co je ta správná strana a požádal ho aby se stal členem fénixova řádu.</div><div>Věděl že pravých členů, kteří mají čisté srdce a kteří jsou ochotni bojovat proti zlu bude ubívat. Tím se potvrdila doměnka mnoha lidí, a to že Albus dokáže předpovědět jakoukoliv událost daleko lépe nežli nějaká vědma.</div> http://hallten.blog.cz/0706/10-kapca-souhrn http://hallten.blog.cz/0706/10-kapca-souhrn Harry Potter a dedic mocných Sun, 17 Jun 2007 23:12:14 +0200 <div>ja vim, že sem tu kapitolu slíbil už včera, ale fotr mi zakazal comp, tak to přidavam ted, když neni doma.</div><div>Když se Harry probudil byla ješte tma. Noc, doba lovu. Ve tmě se pohybují nebezpeční tvorové, kteří jsou schopni bez lítosti zakončit život své oběti.</div><div>Harry se převaloval v posteli už hodnou chvíli, myslel na tu včerejší proměnu a na Lissu.</div><div>Když už ho nebavilo ležet, tak se šel proběhat. Běh s různými posilovacími cviky mu zabral něco kolem hodiny. Při běhu si dokázal dokonale pročistit hlav. Věděl, že když bude chtít porazit Archimonda, bude se muset učit. Po ranní rozcvičce si šel sednou ke břehu řeky. Kolem řeky panoval mír. Jednorožci v klidu pily vodu, ryby vyskakovali do vzduchu a Harry cvičil svoje schopnosti. Snažil se přeměnit na archanděla. Zatím se mu to celkově nedařilo.</div><div>Zkoušel to už dobrých 20 minut a pořád nic. V tom si vzpoměl na Lissu a city k ní.</div><div>Sotva se mu hlavou prohnaly tyto myšlenky, neviděli byste na břehu řeky Harryho Pottera, ale Archanděla. Archanděl měl blankytně modré křídla, která jeho 1,9 mteru vysokou postavu převyšovala o pěkný kousek. Zlaté oči zakrývali delší černé vlasy s melírem , které trčely do všech stran, díky vetru který kolem nich bez přestání fučel.</div><div>Na zadech mezi křídli mu trůni javorový luk, s toulcem plným šipů a blyštivý meč z lidem neznámého materiálů. Tento archanděl vnesl na toto místo ještě větší klid, lásku a porozumění, než tu bylo do posud.</div><div>Černý lev, s srdcem černým jako uhel a stejně černou duší, se chystal skočit na mládě jednorožce. V tom spatřil Harryho v archandělské formě. Pohled na něj zavinil, že se mu začali zjevovat špatné věci, které kdy spáchal. Poprvé těch soubojů, zákeřných vražd a pokusu o ně začal litovat. Jediný pohled, jediné přání starého samce, a jeho duše byla zase neposkvrněná.</div><div>"Konečně se mi to povedlo" promluvil archanděl. Jeho hlas byl plný harmonie.</div><div>Rozběhl se do knihovny, chtěl si promluvit s Listou a Johnem.</div><div>Běžel, cestou pozdravil mnoho svých přátel. Žádný ho nepoznal, ale měli jisté tušení, kdo by to mohl být. Doběhl před knihovnu, uviděl jak se královna elfského lidu snaží zpravit vchod do této honosné budovy.</div><div>Přišel k ní, promluvil hlasem z kterého vyzařovala harmonie "pomůžu ti".</div><div>"Kdo jsi ???" zeptala se ho královna místo odpovědi</div><div>"Harry Potter" odpověděl jí archanděl</div><div>"Tak to ano, chci pomoci. A jsem ráda že jse ti ta přeměna povedla" usmála se na něj.</div><div>Harry se dal do kouzlení. Používal tu nejčisčí magii, andělskou magii. Královna koukala na tyto kouzla s velkým ůdivem. Nikdy neviděla nikoho takhle kouzlit. Harry čaroval ty nejtežší kouzla bez problémů, jemu nepřipadali nijak těžké. Za pár minut kouzlení spravil knihovnu a vylepšil její ochraná kouzla.</div><div>"Děkuji" ozvala se královna.</div><div>"Není zač" promluvil Harry. Harry nejen že spravil knihovnu a vylepšil ochraná kozla. On se nakonec rozhodl pomoc mocí Archandělě. Okolo vchodu přičaroval fontány. Obě fontány zdobyly sochy archandělu v plné vyzbroji.</div><div>"Tito archandělé ožijí v době napadení" promluvil "může je odvolat jen někdo s čistým srdcem a čistými ůmysli"</div><div>Královna nikdy nedávala najevo překvapení, stejně tak jako Albus Brumbál. Nyní se jí to ale nepodařilo.</div><div>Harry se jen pousmál a šel dál. Už se těšil na Lissu. Došel na konec knihovny a slezl po schodech do obrovského sálu, kdy na něj čekali Lissa s Johnem.</div><div>Vešel dovnitř, srdce mu hned poskočilo radostí když vyděl jak se na něj usmívá Lissa.</div><div>"To je dost , že si se taky přišel ukázat" ozval se John</div><div>"Pomáhal jsem spravovat knihovnu, a taky sem přidal naky to zabezpečení" odpověděl Harry .</div><div>"To je dobře" řekla Lissa "teď tě budeme učit my, naučíme tě ubránit se čemukoli a komukoliv.Naučíme tě zapomenuté vědy. Ne jako ty které tě učí elfové, tyto jsou neznámí i jim. Po dokončení výcviku budeš ovládat zbran, jako nikdo před tebou a také tě naučíme tě správnému chování" vyjmenovala co ho naučí a usmála se na něj, když spatřila jak mu zmrzl ůsměv.</div><div>"Tak se přeztante usmívat a podte něco dělat" Popohnal je John.</div> http://hallten.blog.cz/0706/9-kapitola-archandelska-forma http://hallten.blog.cz/0706/9-kapitola-archandelska-forma Harry Potter a dedic mocných Tue, 12 Jun 2007 14:02:59 +0200 <div>Harry vyšel poschodech nahoru ze sálu. Cesta mu uběhla velice rychle, celou dobu zpomínal na Lissu. Z přemýšlení ho vytrhlo až světlo, které ho praštilo do očí. Ani si neuvědomil, že v sálů byla taková tma. Vyšel posledních pár schodů. Málem nevydržel pohled na poničenou knihovnu a spadl spátky dolů. Vedle jeho pravé ruky bojovala elfská královna Andariel s orským velitelem Thrallem. Thrall byl orský vůdce už několik let. To on přivedl do mírumilovných orků tu nenávist, tu krve chtivost. Bojovali několik minut Harry nevěděl co má dělat. Byl to vyrovnaný souboj. Thrall byl silnější, ale Andariel byla mrštná a jako královna elfského lidu musela být mistr v boji s katanou, kterou držela v pravé ruce.</div><div>Thrall mohutně zařval a přeťal Andariel meč jeho mohutnou, zakrvácenou sekerou.</div><div>Andariin meč nevidržel a rozpadl se na několik částí. Orský vůdce se připravoval na sek, kterým by rozhodl tento boj.</div><div>"takto končí elfská královna ze starobylého rodu" vysmíval se jí.</div><div>"Takto to nekončí" vyšla ze stínu 2 metrová postava z černými očima. Z rudých očí, které spadali do očí, vyrůstali rohy. V ruce svíral meč, ne ledajaký meč tento byl kován v pekle.</div><div>Byl oblečený v tmavých ¾ kalhotách a temnou mikinou s kapucí. Kolem těla a meče mu poletoval oheň. Toto bylo poprvé co se Harrymu podařilo vtělit do démonské formy</div><div>"za to že jsi chtěl ty, ubohá orku, zabít neozbrojeného, zaplatíš životem" pověděl Harry mrazivým hlasem směrem k orkovy. Pozvedl k těmu ruku, zaťal v pěst, a vystřelil proti němu obrovitou ohnivou kouly.</div><div>Orský válečník se rozklepal a jen ztěží uskočil. Začal mohutný boj nablízko. Samotného Thralla by zvládl lehce, ale na jeho stranu se přidalo ohromné vojsko podporované mágy.</div><div>Harry předváděl nějaky tanec meče. Bylo to nádherné a zároven hrůzostrašné. Po každé otočce, po každém seku padl aspon jeden bojovník.</div><div>Přicházejíci elfové chtěli také zaútočit na tajemnou postavu, protože byla blízko královny. Když spatřili, že jí nechce zabít, že jí naopak chrání, začali mu pomáhat. Největší útok na jaky se orkci zmohly byl zažehnán, padlo mnoho statečných elfů, ale i několik pegasů kteří pomáhají elfským střelcům v boji.</div><div>Jediný živý ork byl Thrall, S ním si hrál Harry Jako kočka s myší. Nechal ho útočit, čekal až pro něj tento neškodný útok skončí, až se unaví k smrti. Thrall už neuzvedl svůj meč, byl vysílený poklekl a čekal co s ním bude nyní. Potter věděl co s ním udělá, pošle ho do říše zapovězených. V říši zapovězených mohl být jen ten, kdo chtěl jen ničit. Začal provádět prastarý rituál, s jeho celkovým proměněním získal nové vědomosti. Nedělalo mu problém spomenout si na jakékoliv kouzlo z černé magie. Doříkával poslední verš kouzla, když se mu v hlavě ozval Lissiin hlas "Nedělej to Harry, přece nechceš být jako oni".</div><div>Harry mu se pomalu začala vyprazdňovat mysl, spoměl si co chtěl udělat, sělalo se mu špatně z jeho činů.</div><div>"Děkuji pronesl" pronesl do ticha a myslel na Lissu. Věděl že ho slyšela.</div><div>Uvědomil si, že miluje jí, Lissu. K Giny cítil něco jako k mladší sestře. Nebyla to láska. S těmito pocity se začínal propadat do říše snů. Ta přeměna ho přece jen zmohla.</div> http://hallten.blog.cz/0706/demonska-forma http://hallten.blog.cz/0706/demonska-forma Harry Potter a dedic mocných Wed, 06 Jun 2007 20:11:03 +0200 <div>Harry prohledábal knihovnu, snažil se najít něco o bráně do říše mrtvých.<br />Hledal a hledal, sílu mu dodávaly spomínky na své rodiče, Jamese a Lily Potterovy, na Siriuse a na Albuse Brumbála. Prohledal skoro celou knihovnu a nic. Blížil se k poslední polic. Šel pomalu, protože věděl, že když knihu nenajde zde tak už nejspíš nikde. V půli cestě spatřil na zemi znak, stejny jako byl v chrámu nejvyšších (bíla růže posazená na andělsky bílých křídlech, ktere sou probodnuty ohnivým mečem), klekl si a dotk se ho rukou. Znak zazařil a na místě kde do ted stála police s knihami o nejvyší urovni léčení, byli schody.<br /><br />Dlouho se nerozmíšlel, vydal se prozkoumat schodiště a místo ke kterému schody vedou. Šel dlouho, než narazil na obrovitou bránu. Snažil se dotknout stříbrné kliky, ale vždy když od ní měl rukul 10 cm, tak ji zastavila neviditelná bariera. Skoušel se přiblížit asi 15 minut, pomalu, ale jistěstrácel trpělivost. Už chtěl odejít, když mu v hlavě promluvil mužský hlas "prokaž se a řekni co zde pohledáváš"<br />"Já Harry James Potter Mermon dědic archandělu a démonů, zároven jsem částečne nejvyšším. Hledám zde knihu, v které bych nalezl informace o bráně do říše mrtvých a o samotné říši mrtvých."<br />"Do této jeskyně může vstoupit jenom nejvyšší. Ty jím si jen částečně, ale vztoupit můžeš. V těchto komnatách najdeš vědění. Vstup tedy" ozval se mu znovu hlas.<br /><br />Na toto Harry čekal, chytl stříbrnou kliku a otevřel bránu. Naskyt se mu pohled na obrovitý sál. Na zdech chrámu byli vyryty výjevy z mnoha bitev, runy a neznámé písmo. Na konci sálu byly zlaté dveře. Uprostřed místnosti stály regály plné knih.<br />"Ty jenž těšký ukol máš, se ještě hodně naučiti musíš" ozval se mu v hlavě ženský melodický hlas<br />" Kdo jste??" ptal se Potter<br />" My jsme první nejvyšší"ozval se ženský hlas "zde, v tomto síle, střežíme vědění." dopověděl mužský hlas.<br />"Mužete se mi ukázat???" položil jim otázku Harry<br />Místo odpovědi se před ním zjevili 2 osoby, muž a žena. Ženě, nebo spíš dívce, mohlo být nanejvýš 18 let. Měla černé vlasy do pule zad, poměnkové oči, od kterých se nemohl Harry odtrhnou. Měla na sobě modrý hábit se zlatými lely, který zvýraznoval dokonalou postavu.<br />Chlapci mohlo byt také takm 18 let. Měl světlé, krátké vlasy, černé oči. Na sobě měl strříbrný hábit.<br />"Já jsem Lissa a toto je John" představila se za oba dívka<br />"já se jmenuju Harry" představil se Harry<br />"Tak jak se ti tu líbí???" zeptal se John, ani nečekal na odpověd a pokračoval "to že jsi sem našel cestu, znamená že jsi vyvolený. Já s Lissou tě budeme učit. Ty jsi chtěl vědět neco o bráně pekelné???"<br />"Ano" odpověděl Harry<br />"Tato brána je most mezi světy." začala vyprávě Lissa" mužeš z ní přivést své blízké, ale jen když mají čisté srdce."<br />"Na to aby jsi mohl někoho přivést z pekla a tím ho vyrvat ze spárů démonů, musíš splnit 3 ukoly" návazal John na Lissiin přednest<br />"jaké jsou ty 3 ukoly???" ptal se Harry<br />"to je různé" odpověděla Lissa "ted už běž, venku se strhuje k bitvě, budeš zapotřebí" vyzvala ho k odchodu Lissa a usmála se na něho" už jdi" popostřčila ho, když viděla že se nemá k odchodu.<br />"ahoj" rozloučil se s nimi Harry a odešel</div> http://hallten.blog.cz/0706/sal http://hallten.blog.cz/0706/sal Harry Potter a dedic mocných Mon, 04 Jun 2007 00:05:58 +0200